Obyčejný pracovní den.

Chvilku jsme pleli. Pak jsme šli uklízet prořezané větve. Větší polínka odnést na cestu (většinou přes potok), aby se mohli odvést na topení, menší spálit. Protože Wendy přijel vnuk Mason, tak to byla celkem zábava. Opékali jsme marshmallow (pěnové bonbóny). Domluvili jsme se, že budeme pracovat i odpoledne a další den půjdeme na výlet.

Při práci.

Weeding.

Do Purau (kousek za Diamond Harbour) jsme dorazili před obědem. Wendy - sympatická paní něco přes 50 ( 59 :-) žijící s Mikem - nás ubytovala v garáži nazývané shed (kůlna) s krásným výhledem na záliv s loďkama. A pak už nás čekalo jenom plení (weeding) a vegetariánská bio strava (Jura ani jedno neocenil). Zato jsme oba po několika dnech (zvláště vzhledem k nejistému počasí) ocenili střechu nad hlavou, postel a teplou sprchu.

Výhled ze shedu

Spousta teplé vody.

Můj milý deníčku, dnes jsem poprvé spala v autě. Není to tak hrozné něco jako ve stanu, trochu by to akorát mohlo být měkčí. Cesta do Hanmer Springs utekla rychle a už jsme byli v teple!! Spousta bazenů s vodou kolem 38°C a tři dokonce s 40°C. Prvně se mi zdálo divný svléct se ze zimní bundy a pobíhat venku v plavkách, ale když se člověk ohřál tak se dalo přeběhnout a když jsme to všechno proběhli, tak už jsme nevylézali :-) Dostatečně vyhřátí a umytí jsme se vydali na Waterfall track k vodopádu (celkem pěkný). Cestou zpátky začalo pršet, ale opravdový slejvák začal až když jsme nasedli do auta. To jsme taky zjistili, že jsme dodrželi místní vyhlášku, že všude v lese se má svítit a svítili i při parkování. Naštěstí jsme i nastartovali. Protože se ozvali z Diamond Harbour na wwoof, vyrazili jsme pro změnu zpátky na jih.

Bazén, ve kterém jsme strávili většinu času

Vodopád a Jura

Posun času.

Dneska jsme vstávali brzo zajednak proto, že jsme spali u Lenky a Davida na motelu, kteří měli na 9 objednaného taxíka a zajednak proto, že se posouval čas o hodinu dopředu. Ne že by to nějak narušilo naše plány :-) Plánovali jsme jenom podívat se do Art centra na trh a kulturní představení (nic se tam stejně nedělo) a potom do knihovny povyřizovat věci na internetu a pak že se uvidí podle počasí. Vyřizování se vzhledem k pomalému internetu a špatnému počasí protáhlo až do odpoledne. Ale zato jsem sepsala první část deníčku, kterou už doufám, máte předčtenou :-) Mezitím jsme zašli na oběd k Indům (dobré a levné). Napsali jsme i pár kontraktorům o práci a poslali několik dotazů na wwoof. A rozhodli jsme se, že se vypravíme na sever do Hanmer Springs, kde jsou termální lázně trochu se ohřát. Po cestě z Christchurch jsme se ještě stihli zastavit v katolické katedrále. Před spaním jsme ještě uklidili v autě, abychom věděli, kde co je a abychom se tam vešli.

Vnitřek katolické katedrály

Slunce. Christchurch.

Konečně jsem se probudila do slunného dne. Už jsem ani nevěřila, že takové počasí tu jde zažít, ani tomu, že v Christchurchu mají problémy se suchem...
Vrátili jsme se do Christchurch, aby jsme podívali, jak David soutěží v lezení na stromech. Doprohlídli si zbytek botanické zahrady - za slunka vypadala daleko líp. Po obědě jsme se vydali do parku Barnett, kde jsme kolem sezónního vodopádu došli k jeskyni Paradise Cave. Pak jsme přes kopec přešli k Rock Cave - skalní útvar na pobřeží, kde lze za odlivu procházet jeskyněmi.

Kačenka s kačenkama v botanické zahradě

Bez komentáře...

David leze na laně a Lenka ho povzbuzuje...

Poloostrov Banks.

Protože bylo stále ošklivě a nevypadalo, že se to vylepší rozhodli jsme se pro "autoturistiku"- objevování krás z okénka auta. Dostali jsme tip na poloostrov Banks, který je prý pěkný i za škaredého počasí. Přes Diamond Harbour jsme dojeli na pláž Okains Bay, kde jsme si udělali malou procházku podél pobřeží, kde se vlny nádherně rozbíjely o skaliska.
Pak jsme popojeli do městečka Akaroa, kde jsme sice zastavili, abych se v místním informačním centru dozvěděli, co je tam zajímavého, ale nakonec se nám do toho deště nechtělo, přečetli jsme si v průvodci, že zajímavý je tam památník obětem války, ten jsme viděli z auta a nějaká 5 km dlouhá cesta podél pobřeží, která se dá jet i autem. Tu jsme nakonec zvolili, i když maják jsme neviděli, kostelík ano.
Vrátili jsme se zpět a pokračovali do Birdings Flat, kde byla nádherná oblázková pláž, kde mezi oblázky šlo najít i polodrahokamy. Jak je hledat nám poradili až druhý den ráno místní obyvatelé a opravdu se nám nějaké podařilo najít.

Pláž Okains Bay.

Pláž v lBirdings Flat.

Christchurch.

Prošli jsme město s nádhernou botanickou zahradou a velkým parkem. Muzeem, Art galerií a Art centrem, historickou tramvají, ... Počasí stále nic moc slibované kraťasy a tričko mne přišlo jako sci-fi, protože i skoro ve všem, co jsem mohla mít na sobě mi byla zima... A vzhledem k tomu, že v domech příliš netopí se nedalo počítat s tím, že se ohřeju aspoň v noci...

Katedrála

Art galerie

Art centrum

Auckland. Odlet do Christchurch.

Odlet mně čekal až večer, takže jsem ráno začala pobalovat věci. Konečně jsem si zažádala o IRD number - číslo nutné pro placení daní - a šla se projít k pobřeží a do parku. Přestože byly přeháňky nebyla tak velká zima. Po poledním jsem se vrátila, uvařila něco k obědu a pak akorát přišel David, aby mi v parku, který pořád nevím jak se jmenuje, ukázal místní stromy Kauri. Vyzvedli jsme Lenku a jenom autem zajeli na sopku One tree hill, protože se počasí značně zhoršilo, pršelo nepřetržitě a vydatně a foukal silný vítr. Takže jsme raději zamířili do hospody, abych se prý před cestou ještě najedla. A pak už letiště, let, který jsem prospala, a přistání v Christchurch na Jižním ostrově. Tam už mne čekal Jura a alespoň ten den se o mne postaral :-)
________________________________________________________
Jura mne chce lištit... Prý se o mne stará stále...

Prohlídka Aucklandu.

Dopoledne jsem sice ještě strávila kontakty s domovem, pečením buchty a vařením brambor, ale po obědě už jsem vyrazila do města. Pěšky jsem šla do části New Lynn, kde jsem nasedla na vlak, jako správný vesničan opačným směrem. Nakonec jsem dorazila do centra, prošla Domain parkem, kde je místní muzeum. Pak kolem university k pobřeží na zastávku Britomart, kde jsem opět jako správný vesničan minula s Lenkou. Naštěstí jsme měli druhé místo na potkání a to kavárnu v knihkupectví s výbornými zákusky na Queen Street (hlavní ulice), kam jsem trefila bez problémů. Nicméně jsme si zákusky moc nevychutnali, protože nás David vyzvedl moc brzy. Ale aspoň jsem se svezla dodávkou. Pak už klasicky večeře, kterou jsem po zákuscích vynechala a jenom na vytrávení si dala whisku.
Počasí pořád nic moc. Ikdyž odpoledne vyšlo slunko, na kterém bylo teplo na tričko, tak foukal studený vítr.

Den věnovaný spánku.

Vstala jsem v 10 hodin místního času. Posnídala, vyřídila maily, poobědvala, usnula. Vstala, šla na procházku - sice s mapou, přesto jsem ale lehce bloudila. Povečeřeli jsme už společně a šli poměrně brzy spát.

Přílet na Nový Zéland. Auckland.

20.9. něco po 10 ráno místního času (plus 10 hodin od SEČ) jsem konečně doletěla do Aucklandu. Kontrola na letišti proběhla v pohodě, akorát mi osprchovali pohorky. A pak už jsem se mohla nadechnout novozélandského vzduchu. Byl velmi osvěžující!!
Po asi dvou hodinách jsem se potkala s Lenkou a Davidem, kteří mně vzali k nim. Uvařili jídlo a nutili mně nespat. Takže mně vzali na vyhlídku, na pláž Piha- překvapivě bylo dost zima. Pak do kavárny, kde mne kafe na chvilku probralo. Nicméně v 10 večer už jsem byla úplně mrtvá a spala 10 hodin v kuse.

První pohledy na Nový Zéland

Let

Splývá s předchozím dnem...

Let

Letěli jsme přes Dubaj, kde jsme jenom zastavili a potom do Bruneje. V Bruneji jsem měla celý den, dokonce slibovali progam pro přestupující cestující, z kterého se nakonec vyklubala jenom hodinová projížďka městem, bohužel v prostředku dne. Pak už jsem byla dost unavená a otrávená na to, abych vymýšlela ještě nějaký výlet, tak jsem chvilku poseděla venku, abych si užila rovníkové počasí (teplo, vlhko) a pak v klimatizované hale.

Palác sultána

Vlevo od paláce asi sultánova loď

Město

Obchod v tržnici

Letiště

Začátek cesty na Nový Zéland

18:45 odlet z Prahy do Londýna. Let byl příjemný a pěkné výhledy. V Londýně jsem měla rezervovaný hostel, protože spoj do Aucklandu odlétal až ráno.

Výhled z letadla pravděpodobně na Nizozemí

----------------------------------------------------------------------
Jura se mi směje, že je to moc stručné... Donutil mně doplnit "z Prahy".