South Coast Track - třetí den.

Poslední den nás čekala cesta zpátky k autu. Jedinou změnou bylo, že na pobřeží byli v písku poměrně velcí krabi. Takže Jura jednoho "ulovil" a pak vygooglil jeho přípravu. Stačilo ho dát do vroucí vody a okyselit citrónem. Byl celkem dobrý.
Pak jsem přes Clifden Suspension Bridge, myslím že největší lanový most, dojeli k jeskyním Clifden Caves. Jejich prohlídku jsme ale nechali na další den.

South Coast Track - druhý den.

V Port Craig jsme nechali stan a věci a vydali se jenom s malým batůžkem se svačinou k dřevěným viaduktům. Viděli jsme tři, z nich největší byl 35 metrů vysoký a 125 metrů dlouhý. Celá cesta byla po bývalé železniční trati a místo Port Craig bylo v minulosti městečkem, kde bydleli dělníci. Dokonce zde měli školu.
Po návratu jsme se opět byli podívat na delfíny. A pak hráli mariáš.

South Coast Track - první den.

Cesta z Rarakau do Port Craig (chata, kemp) (cca 17 km, 6 hodin chůze) byla celkem příjemná ikdyž místy špatně značená, vedla částečně po pobřeží a částečně buší. Odpoledne jsme pak zašli na nedalekou pláž, kde jsme viděli delfíny a někteří otužilci (Jura a Miška) za nimi vlezli i do moře. Ale i pozorování z pláže bylo nádherným zážitkem!!

Bluff - Invercargill - Rarakau.

Po té, co jsme si prohlédli Bluff, kde byl Stirling Point, muzeum s lodí Monica a socha sira Josepha Warda, jsme se vrátili do Invercargill. Tam jsme se ještě podívali do baziliky sv. Marie (se zajímavou křížovou cestou jdoucí zprava doleva) a do Queens Park.
Navečer jsme dojeli do Rarakau, kde začínal South Coast Track.

Vyhodnocení zvířátkového kvízu.

Všem třem účastníkům zvířátkového kvízu děkujeme. Dva odpověděli správně na všech 10 otázek a jeden na žádnou. Výhercům gratulujeme (těšte se na cenu) a Haně (oceňujeme snahu) doporučujeme, ať si zajde do zoo nejlépe s Marťáskem nebo paní Mollovou.
Doufáme, že další kvíz zaujme více čtenářů, připravíme ho těžší :-)

Niagara - Invercargill - Bluff.

Dnešní první zastávkou byl Curio Bay, kde kromě silného větru byly na pobřeží zkamenělé stromy.
Dalším místem, kde foukal silný vítr byl Slope Point - nejjižnější bod jižního ostrova NZ.

O něco lépe bylo na Waipapa Point, kde jsme krátce prošli k majáku a pak po pobřeží, na kterém se vyvaloval lvoun (sea lions).

V muzeu v Invercargill jsme se dozvěděli rozdíl mezi lachtany a tuleni a že jsme to teď viděli jenom lachtany. Navíc i lachtanů je víc druhů, jedním z nich je lvoun, je větší než ostatní lachtani a má kolem krku zježené chlupy připomínající hřívu.

Pak jsme popojeli asi 15 km na jih do městečka Bluff, kde jsme se rozhodli na vyhlídce přespat. Ale jak se nám stává, nebylo ráno nic moc vidět, protože bylo zataženo.

Dunedin - Niagara.

Po ránu jsme zašli na Tunnel Beach. Hodně zajímavá pláž, na kterou se jde tunelem vytesaným ve skále.

Pracně jsme našli Kaka Point, kde měla být krátká procházka buší s podocarpy (doteď nevíme, co je to za stomy). Ale jinak to bylo pěkné místo a bylo pěkné počasí, takže jsme si udělali malý obědový piknik.

Pak jsme popojeli k Nugget Point - místo, kde byla pozorovatelna tučňáků a viděli další dva. Kousek dál vyhlídka na moře a maják. V moři plavalo pár tuleňů (? už jsme se úplně zmátli, jestli vidíme lachtany nebo tuleně, navíc teď ještě někde psali o lvounech...).

Přes Cannibal Bay (pláž, kde nic nebylo jenom hrozně foukalo), Purakaunui Falls a Matai Falls (dva nijak zajímavé vodopády) a Florence Hill Loukout (taky nic moc zajímavého) dojeli k Niagara Falls (prý je nějaký vtipálek pojmenoval po Niagarských vodopádech, nám to přišlo jako normální peřej :-)